Rozhodně nejsme z těch, kteří vhodnými podmínkami pro psa myslí jen a pouze gauč, plnou mističku a dostatek lásky. Ale ….to možná také proto, že jsme už viděli lecos. Podobně jako smečka od Znojma, měly i holčičky Pipi Punčochatá, Viola, Bellis a Camomila “z pekla” štěstí. Na jejich příběh nás upozornila obyvatelka jedné malé obce nedaleko Kyjova. V řadové zástavbě, ve dvoře, který vypadá a voní jako smetiště, žije početná smečka středně velkých psů, kteří se nikdy nedostali za vrata. Nikdy je nikdo z místních neviděl, přesto o nich celá obec ví. Jejich neustálý štěkot je (hlavně v noci) slyšet do dálky. Místo boudiček mají podvozky aut a rozpadlé skříně, místo mističek oprýskané kastroly a plechovky. Živoří v bahně, feny rodí mezi haldami harampádí nahromaděného majitelkou.

Ač z kapacitních důvodů každý týden odmítáme desítky poptávek o umístění psů, když nás oslovila pracovnice KVS a krátce popsala situaci, kterou odhalila při kontrole jednoho nezvládnutého chovu u sociálně slabé rodiny v okrese Znojmo, nenechalo nás to klidnými.