Když jsme přebírali štěňata v Mikulčicích, mezi řečí vyšlo najevo, že rodina vlastní ještě dva dospělé psy a několik hospodářských zvířat. Už tehdy jsme nabídli pomoc i pro tato zvířata. Když přijdete o střechu nad hlavou, není to lehká situace a starostí máte tolik, že se každá pomocná ruka může hodit. Majitelé se dušovali, že žádnou pomoc nepotřebují, konzervy pro dospělé psy sice převzali, ale s tím, že všeho mají dostatek, svá zvířata milují, doslova “jsou to srdcovky” a je o ně dobře postaráno.

Adopce psů staršími lidmi je často romantizována. Představa, jak osamělá babička nebo dědeček dají domov pejskovi, zvlášť, když “ho nikdo jiný nechce” a vzájemně dají svému životu smysl, je dokonalá. No jo, ale co když babička skončí v nemocnici, nebo dokonce zemře? Co bude se psem?