KUBÍK von Dočasky

Hafoj, já jsem Kuba,

doma mi taky říkají Kubajs, Kubíček, ale pro všechny ostatní jsem pan Kubík.

Svoje člověky jsem si adoptoval už před hafo rokama, hromadou kostiček, piškotů, míčků a pelíšků. Jako ale kdybyste to viděli!!! Ty jo… mňam. Nejdřív si mě vzali do bytu, ale rychle jsem jim vysvětlil, že to jako nebude fungovat, tak mi našli baráček… hezky se zahradou a hned u lesa, jsem tam teď šéf, všechno si to pohlídám a všechno, co se hne, poštěkám, nic mi neuteče!

Před půlkou těch hafo roků mi máma s tátou přivedli domů ségru…no vzal jsem ji na milost, hned jsem jí ukázal, kdo je tady šéf a i když je někdy příšerně votravná, tak patří do smečky. Nebyl jsem už tak moc nadšený, když se najednou doma objevily dvě malý chlupatý otravný kočičí koule, taky je po zahradě pěkně proháním.

Mám doma spoustu pelíšků, abych si jako mohl vybrat, kdy kde chci ležet, a mám taky schovávačku pod schodama, tam jsem hrozně rád, mám tam svůj klid a taky si tam zalezu, když je venku bouřka. A když se moc bojím, tak si za mnou táta nebo máma vleze a drží mě za packu. Máme se ségrou spoustu plyšáků a závodíme, kdo je dřív roztrhá, vždycky vyhraju! A taky mám vlastní skříň plnou dobrot a vždycky poznám, když ji máma nebo táta otevřou. A hrozně rád vařím. Vždycky když začne máma dělat nějaký to člověčí jídlo, tak si lehnu přímo k ní na zem, nejlépe pod nohy a hlídám. Pořád ji nemůžu přesvědčit, že jsem renomovaný ochutnávač, věřili byste tomu?

Máma s tátou nás berou na výlety, trajdáme po horách, po lesích, to vám je nádhera! Taky dělám agility, canicross a začali jsme i s noseworkem. Jezdíme na psí tábory, kde občas můžu spát i na posteli, heč.

Kromě zahrady jsou úplně nejlepšejší louky, kde se ségrou lovíme myši. Máma se pak vždycky rozčiluje, že prý tunelujeme metro a kdo nás má furt čistit. A já taky občas dělám, že neslyším, když mě volají.. to aby mi ta myš neproklouzla!

Máma s tátou říkají, že jsem ten nejúžasnější chlupáč na světě… a mají pravdu!

Váš pan Kubík