NASTY von Dočasky

Nastyho virtuálně podporovali jeho skvělí virtuální rodiče:

• Kočky
• Pro začátečníky
• Děti
• Psi
• Do bytu
• Na zahradu
• Sport

Nasty je kříženec kokršpaněla, který má zřejmě někde v pozadí rodokmenu Afgánského chrta. Narodil se v roce 2008 a u nás je od jara roku 2014, kdy jsme jej zachránili před utracením, protože jej původní rodina nezvládala. Od podzimu 2014 se nacházel v individuální dočasné péči na jihu Moravy. Nastěnka, tak jsme mu rádi říkali. Na jaře 2023 oslavil patnácté narozeniny a v sobotu 4. 11. 2023 překročil duhový most. Měl krásný věk, i přesto byl jeho odchod nečekaný. Měj se krásně ty naše křehká dušičko, pozdravuj pejsky, kteří tam odešli před tebou a jednou, jednou se tam spolu potkáme!

Vzhledem k Nastyho složité povaze a vyššímu věku, jsme se rozhodli, že už pro něj nebudeme hledat nový domov, ale že zůstane u dočasné tety, kde je spokojený. Pokud byste Nastyho rádi podpořili, staňte se jeho virtuální adoptivní rodinou! Podpořte ho pravidelným příspěvkem na nákup krmiva a úhradu veterinární péče.

Nastyho dočaskářka o něm říká:

Nasty se ke mně dostal na podzim roku 2014 jako sedmiletý zlomený pes, který ignoroval okolní svět a jediné, co chtěl, bylo nažrat se a někam se schovat. Ideálně se s člověkem vůbec nepotkat.

Nenechal si nasadit/sundat obojek, postroj, učesat, ostříhat ani pohladit. Neuměl si hrát s člověkem. Nejvíce mě zarazilo jeho chování u krmení. Jakmile zjistil, že vzal člověk do ruky jídlo, začal výrazně hrozit - vyceněné špičáky, silné vrčení, naježená srst, ale v pozadí byl cítit strach a nejistota. Z informací od původních majitelů vyšlo, že se jedná o psa, který je zvyklý mít vše, co si umane a nebojí se kousnout. Časem mi došlo, že to není tak úplně pravda.

Na jakékoliv zvýšení hlasu, hlasité zvuky, namíření foťáku nebo mobilu (a to i bez zvuku/blesku), uchopení předmětů jako jsou lžíce na boty, vysavač, nebo koště, reagoval stáhnutím zbytku svého ocasu, vrčením a okamžitým úprkem na nějaké úzké temné místo - např. pod postel, za skříň, pod terasu atd. Prostě, když mohl, vzal nohy na ramena, místo aby kousl. Kousnutí bylo v jeho minulosti nespočet. Pár uštědřil i mně a dalším lidem v různých situacích. Vždy se jednalo o situace, ze kterých nemohl utéct.

Společnými silami jsme si vytvořili hranice a pravidla, která nemá ani jedna strana nejmenší problém dodržovat. Zní to trošku zvláštně, že pes tvoří pravidla. Mnozí nad tím možná kroutí hlavou. Neměli bychom ale zapomínat, že zvíře nemá povinnost nám svěřovat sebe samu a dávat nám plnou důvěru ani svou lásku. A to ani když máme pocit, že si ji zasloužíme. Tahle metoda se mi osvědčila a Nasty mi začal dovolovat víc a víc. Všechno šlo malými krůčky dopředu.

Dnes se Nasty nechá hladit, drbkat a chytat ode mě i všech, kdo bydlí ve stejné domácnosti. Od cizích lidí málokdy. Ovšem je stále potřeba jej "číst" a být tak trochu stále ve střehu. Občas mu něco blikne hlavou a najednou nechce, abyste na něj sahali. Většinou reaguje stuhnutím, tichým zavrčením a sklopením hlavy. Klidně by kousl, lhát nebudu. Když ho, ale správně přečtete, přestanete hladit a ideálně ještě promluvíte milým hlasem, často se uklidní a vrátí se do pohody. Někdy se ale spakuje pryč. Většinu kontaktních situací (česání, stříhání, ošetřování, nasazování postroje a další) nezvládne bez náhubku a dokáže se snadno dostat do stavu, při kterém bude ze stresu útočit. Na všem se musí nonstop pracovat a počítat s nečekaným zhoršením již zvládnutých situací.

Se psy je v naprosté pohodě a rád si s nimi hraje. Koně a ovce ignoruje, drobná zvířata v klecích jen očichá a taky ignoruje. Kočky moc nemusí a když se ony k němu moc přiblíží, nebojí se je prohnat. Jestli by jim něco udělal, s jistotou nevím. Rozhodně nepatří do rodiny s dětmi.

V poslední době mezi Nastyho oblíbené činnosti patří hlídání a vyštěkávání sousedů a pošťáků. A největší zábavou je vyhecovat psího bráchu Richieho, aby štěkal s ním.

Rekreačně klikáme (používáme klikr), abychom zaměstnali hlavu a obrovsky nás to baví. Výcvik nijak nehrotím, nepřijde mi v jeho případě důležitý. Povely, které zvládá, abychom spolu mohli fungovat jsou zůstaň, ne, ticho, sedni, lehni, drž a stále pilujeme pusť a náhubek. Z těch zábavnějších je to plazení, pac a spousta nepojmenovaných cviků při klikání.

Jak už jsem psala, Nasty si neuměl hrát a já hru považuji za základní prvek vztahu se psem. Nejefektivnější se mi jeví přetahování, které navíc posílí sebedůvěru psa, naučí jej kousat ve správný moment, pouštět atd. Nastymu díky přetahování došlo, že s člověkem je i jiná zábava než jídlo a přetahování se stalo jeho oblíbenou činností. Strašně rád krade balonky a klacky Richiemu, který mi je v dobré víře pokládá pod nohy, abych mu je hodila. Miluje slunce a opalování. Přišel ke mně jako princezna, která by se nevyšla do deště ani vyčůrat, natož aby šlápla do kaluže. Ale to u nás nefunguje a Nasty naštěstí rychle zapadl do party. Dneska kaluže a rochnění se ve vodě miluje, má rád několikadenní túry a zvládá spaní pod širákem i na chatě, jízdu vlakem a autobusem. Auta zbožňuje od začátku a strašně se těší, když se někam jede. I když při jízdě moc šťastně nevypadá. Chodíme běhat na postroji s amortizérem trasy kolem 5km, což ho ohromně baví. Rád pomáhá na zahradě a dělá tichého společníka při všech možných činnostech. Dnes můžu s hrdostí říct, že je to šťastný pes a o to přece celou dobu jde :) Pro mě je Nasty velkým učitelem. Zažila jsem s ním spousty nových situací a ty mě posunuly dál. Není to lehké, ale je to možné ;-)